Dobrodošli

Říkáš si, kam v létě do Alp a nevymydlit při tom bankovní účet? A nevadí, když to budou tak trochu jiný Alpy než ty rakouský a švýcarský? Pak není moc nad čím přemejšlet a je čas začít balit do Slovinska, kde na tebe čekaj Julský a taky Kamnicko-Savinjský Alpy. Tahle malá země by svou přírodou mohla strčit do kapsy daleko větší turistický destinace a nejenže tam není tak draho jako v ostatních alpskejch zemích, ale taky sem tam zachytíš slova, kterejm rozumíš. Nebo si minimálně myslíš, že rozumíš.

S tím balením ale rozhodně nezapomeň si tu cestu trochu i naplánovat a předem si zamluvit kemp alespoň na první noc. Ze Skalky do Slovinska je to slušná štreka a když nevyrazíš ráno, počítej s příjezdem ve večerních hodinách. A když je třeba půlka srpna, tak rovnou zapomeň na to, že na tebe v kempech budou čekat s červeným kobercem. Naopak bude ve většině případů natřískáno a ty musíš mít jen kliku, že se správce kempu slituje a umožní ti postavit stan mimo vyhrazenej prostor kempu. Po takový zkušenosti si už radši dáš majzla a další dny si už aspoň trochu naplánuješ. Asi jako všude, i tady platí, že čím dřív do kempu dorazíš, tím líp. Klidně kolem poledne, kdy většina lidí buď kemp opustila anebo už šmajdá někde po horách. Tímhle způsobem se obejdeš bez rezervace předem, najdeš si jedno z těch lepších míst třeba ve stínu a další dny můžeš s klidným svědomím prozkoumávat okolí. A když si takhle tvoříš itinerář na další dny, může na tebe čekat nejedno překvapení. Při hledání kempu, kterej je levnej a zároveň ne moc daleko od hor, na tebe může na mapě vyskočit městečko Podbrezje a další cíl cesty je hned jasnej. Není nad to cestou z Podbřezí strávit přes 7hodin za volantem a dorazit do Podbrezje.

Jako ve většině míst ve střední Evropě, i tady se to během hlavní sezóny hemží turistama, ale pokud vstáváš brzo, tak se tím vším opět dá trochu prokličkovat. Horší je to jen ve chvíli, kdy si naplánuješ něco na den, kdy netušíš, že je tamní státní svátek. Pak s nějakým klidem při výletech moc nepočítej. Například u jezera Bled, který vidíš na fotce níže, to v takový dny může bejt docela masakr. S trochou nadsázky se tohle místo (společně s Bohinjským jezerem) dá nazvat tamní alternativou pro novozélandskej Queenstown, kam to jako magnet táhne všechny lidí z širokýho okolí.

Julský a Kamnicko-Savinjský Alpy toho maj spoustu co nabídnout a mnoho míst by si mohlo podat ruce i třeba s kanadskejma Rockies. Plochou je to ovšem mnohem menší a nejednou narazíš i na češtinu. Čechů se tam pohybuje hodně, a stejně tak i Němců a kupodivu i Holanďanů. Pokud i oni maj nějakou holandskou alternativu k Podbřezí, tak jejich cesta musela bejt jen “nepatrně” delší než ta naše. Slovinci jsou díky turistům ze všech koutů Evropy zvyklí na angličtinu a není teda překvapením, když potkáš pár ve věku kolem 60 let a oni na tebe mluví plynulou angličtinou. Jeden takový pár nám dávál přednost na úzký stezce směrem k hoře Lučki Dedec a na náš dotaz, jak se řekne “díky” slovinsky, odpověděli: “Hvala, ale klidně stačí říct thank you.” Hvala na tebe vyskakuje i třeba na měřenenejch úsecích ve městech, kde když dodržuješ předepsanou rychlost, tak se ti místo rychlosti zobrazí smajlík, palec nahoru nebo právě slovo hvala. Anebo na to můžeš taky narazit v ubytování, kde tě může překvapit cedulka s textem: “Hvala, ker v tem prostoru ne kadite.” A teď schválně – rozumíš nebo si jen myslíš, že rozumíš?

Slovinsko má nejen krásnou přírodu, ale na několika místech to i vypadá, že se tam zastavil čas. Podél luk vidíš zvláštní dřevěný konstrukce, který lidi používaj na sušení sena nebo na skladování dříví, a taky máš možnost se procházet přes pastevecký osady, kde se dělá tamní výbornej sýr. Člověk by i řekl, že opravdu žijou jako za starejch časů, ale solární panely na střechách tě přece jen vrátěj do reality. Svým způsobem by se Slovinsko dalo trochu přirovnat i k Novýmu Zélandu. Vodopádů tam najdeš opravdu hodně a z některejch ti padá brada. Není jich ovšem tolik, že by sis po nějakym čase říkal “zase další vodopád?!” Pořád je to malá země, kterou jde projet za den, nicméně opravdu cestovat by se tam dalo i měsíc. Nejvyšší hora Triglav a Triglavskej národní park maj spoustu zákoutí, kam by se nejeden chtěl podívat, a třeba to i nám někdy příště vyjde.

Doporučený místa k navštívení: Rinka Slap, Logarska dolina, Razgledna točka Pastirkovo, Velka planina, Kocbekov dom na Korošici, Podbrezje, Velika Osojnica, Bohinjsko jezero, Korita Mostnice, Slap Peričnik, Jezero Jasna, Vršič Pass, Slemenova špica, Planinski dom Tamar, Slap Kozjak, Laghi di Fusine, Koča na Pikovem, Srečev stolp na Pikovem vrhu