Od komárů k požárům

Letošní jaro v Kanadě bylo oproti těm předchozím trochu nezvyklý. Kromě ranních přímrazků bylo poměrně teplo a sníh se držel jen na vrcholcích kopců a hor. To nahrávalo nejen výletům do přírody, ale třeba i venkovním pracem, jako je sázení stromků.

Sázení stromků je fyzicky značně náročná, ale obecně hodně oblíbená práce místních i cizích. Zaplaceno dostáváš za každej sazenej stromek (průměrně tak 20 centů), takže je více méně na tobě, kolik si vyděláš. Na našich cestách jsme potkávali hodně lidí, který každý ráno odjížděli makat do lesa, a jeden z nich, kterej vypadal jako Jon Snow ze Hry o trůny, se se mnou dal na chvíli do řeči. Pochvaloval si, že letošní sezóna začala díky lepšímu počasí o dost dřív a že se mu i díky tomu po sedmi letech každoroční práce podařilo sadit jeho miliontej stromek. Hezky česky by se na to dalo odvětit: Tyvole! V tu chvíli by se ti v hlavě možná zapnula kalkulačka ve snaze zjistit, kolik zhruba korun by ti milion sazenejch stromků přineslo do kapsy, ale já si v tu chvíli spíš furt říkal: “Vždyť on fakt vypadá jako Jon Snow!”

Dřívější příchod jara byl pro někoho evidentně příjemnou změnou, ale přesnej opak to znamenalo pro ostatní. Míň sněhu a vyšší teploty můžou obzvlášť v týhle části světa vést k dost nepříjemnejm komplikacím a, jak už je tady zvykem skoro každej rok, lesní požáry se opět rozjely ve velkym. Jeden z nich dokonce srovnal se zemí velkou část městečka Jasper, jednoho z turisticky nejznámějších míst v Britský Kolumbii. Hasiči, který se snažili s požárem bojovat, to popisovali asi tak, že se na ně rychlostí desítky metrů za minutu řítila sto metrová stěna ohně. S něčím takovým může lidská síla a technika těžko něco udělat. Přírodě holt neporučíš. Hlavní pak ve finále je, že se odtamtud podařilo všechny obyvatele a turisty včas evakuovat.

Po několika týdnech horka a požárů se počasí umoudřilo, dva dny propršelo a vzduch se krásně pročistil. O to víc to konečně lákalo na nějakou túru do hor, kam jsme se společně i se psama nakonec vydali. Kousek od Clearwater je hora Trophy Mountain, kolem který se rozprostíraj nekonečný louky plný horskejch květin, a v tuhle roční dobu po roztání všeho sněhu byla ideální chvíle tam zavítat. Jako bonus k tomuhle pěknýmu místu je kemp přímo u jezera, ve kterym můžeš strávit noc zadarmo, úplně mimo civilizaci, s krásným výhledem na hvězdy a ve všední dny i bez jedinýho živáčka okolo. Totální idylku dokážou trochu pokazit jen komáři, který napsali další výraznou kapitolu tohohle léta.

Na video z tohohle úžasnýho místa u jezera dojde někdy příště, ale u těch komárů se na chvíli pozastavíme. Z kraje léta jsme se z městečka Clearwater přesunuli na chalupu na samotě u lesa, a v tu ránu jsme pocejtili, že doba komárů je tu. Na chalupě není moc signál, takže nezbejvalo nic jinýho než se kvůli práci spojit se světem přes Starlink, a to obnášelo nejen instalaci samotnýho satelitu, ale i několika dalších pojítek na přivedení wifiny až do chalupy. Cožpak o to, instalace není tak složitá, ale když se kolem tebe motaj stovky komárů, máš chuť nadávat, křičet a vlastně i utíkat. Často je to tak hrozný, že když třeba vylezeš z auta předat něco kamarádovi, na nic nečekáš a rovnou běžíš tam a zpátky, ať je ta hrůza rychle za tebou.

V srpnu pak komáry plynule vystřídaly vosy a krasojízda mohla pokračovat. Tohle období je naštěstí jen relativně krátká doba v roce, takže v září v době psaní tohohle příspěvku už na to vzpomínáme jen s lehce nakyslym úsměvem. Teď ti možná přijde, že se většina tohohle příspěvku motala okolo něčeho negativního, ale kromě těch požárů to tak určitě nebylo. Když máš kolem sebe takhle nádhernou a často nedotčenou přírodu, nějaký komáři ti to léto určitě nezkazej.

Doporučený místa k navštívení: The Kettle Trail, Clearwater River, North Thompson River, Dutch Lake, Dunn Lake, Grizzly Lake, Trophy Meadows Trail, Sheila Lake